Bojím se sama

Před třemi měsíci přišla paní Jana s nepříjemným problémem. V poslední době nedokáže  bez doprovodu jezdit ani vlakem ani autobusem a toto se zhoršuje každým dnem. Do práce ale musí… Co dělat?

Je jí stísněně, bojí  se, že se  jí nepodaří nastoupit, vystoupit a když se za ní zavřou dveře, začíná mít šílený strach že umře…začíná ji bolet celé tělo…

V krátkosti projdeme pocity v závislosti na událostech a pak se pouštíme do práce. Jana si vybavuje minulé události velmi matně, přesto se nakonec dostáváme k jádru celého problému – porodnímu traumatu.

Začíná si vybavovat začátek porodu. Už v této době má obrovský strach, jak to ona i maminka zvládnou. Nyní nastupuje cestu, která je nesmírně vyčerpávající a obtížná. Ona i matka bojují o život. Porodní cesty jsou extrémně úzké, cítí obrovské tlaky. Neví jestli přežije. A navíc – jede někam, kde to vůbec nezná!!!….Nelíbí se jí, co se s ní děje a nedokáže to změnit. Bezmoc, bolest a utrpení, strach….

Projdeme všechny události, pocity strachu i bezmoci mizí. Cítí se lehce a je si jistá, že už dokáže sama cestovat.

Když jí říkám, že jsme procházely její porod, nevěří. Říká, že její porod byl podle jejích informací snadný a rychlý….. Loučíme se a já Janu prosím o zpětnou vazbu po několika měsících.

A toto mi Janička po 3. měsích napsala…

Ahoj Alenko,
již delší dobu se Ti snažím napsat :-) Jak jsi mi říkala, že můj problém je v porodu a jak jsem Ti řekla, že porod proběhl v pohodě a do hodinky jsem byla venku, tak všechno bylo jinak. Tatínek si totiž spletl sestřin porod s mojim. Zjistili jsme to náhodou, při mé oslavě jsme se bavili, který den jsem se narodila a on řekl že v neděli v noci (to se narodila sestra), ha – maminka mi vždy tvrdila ve čtvrtek kolem půl druhé odpoledne a už jsem zjišťovala u tetiček. Tatínek totiž přes týden nebýval doma, jezdil jen na víkendy, takže když jsem se měla já narodit, tak nebyl doma a tím pádem s maminkou šla buď její maminka, nebo některá její sestra. Takže jsem zjistila od její sestry (mé tety), že porod nebyl jednoduchý. Moc si toho nepamatuje, takže bude ještě zjišťovat u dalších sester (jsou ještě 3). To jsem Ti jen chtěla napsat, že jsi měla pravdu s tím porodem. Jinak cestuji busem do práce a cítím se klidně a uvolněně. Z práce jsem ještě busem nejela, ale chystám se na to.
Ještě jednou bych Ti chtěla moc poděkovat za vše :-) Měj se krásně Jana

 

 

Alena Klabanová
Miluji alternativní psychoterapii a mým posláním je pomáhat lidem zbavit se starostí a začít žít v dostatku, štěstí, lásce a harmonii. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů